109 Matching Annotations
  1. Last 7 days
    1. Tools to download data from the GISCO (Geographic Information System of the Commission) Eurostat database <https://ec.europa.eu/eurostat/web/gisco>. Global and European map data available. This package is in no way officially related to or endorsed by Eurostat.

      Co je tohle?

    2. Pokud ve Zprávě naleznete chybu, kontaktujte: vojtech.kuna@mmr.gov.cz

      ono to vypadá, že je to poslední, ale za tím se generuje ta literatura. Přemýšlím, jak to zviditelnit - co to dát třeba do rámečku? A ještě tam doplňme, jak to citovat...

    1. přístup k bydlení je omezen hlavně pro zranitelné skupiny obyvatel

      Tato část věty působí divně a chtělo by to trochu upravit, to spojení přístup je omezen mi nějak nesedí. "...a mezi různými skupinami domácností". Náročnější podmínky v přístupu a udržení bydlení panují zejména u zranitelných skupiny obyvatel jako jsou samoživitelé, senioři...

    1. Struktura těchto výdajů je stabilně spíše poptávkově orientovaná – převažují sociální dávky a podpora stavebního spoření a hypotečních úvěrů, zatímco kapitálové investice do výstavby či obnovy bytového fondu tvoří jen menší část.

      Tohle by mělo být v závěru a shrnutí

    2. (v roce 2023 dosahovala přibližně 7,9 mld. Kč (Ministerstvo financí ČR, 2025))

      tohle je třeba nějak přeformulovat, citace tam vytváří další závorku. Dala bych to prostě jako novou větu a citaci v závorce za tím.

    1. dobrovolnou možnost přestěhování do vhodnějšího typu bydlení.

      nebo spíše - umožnit více možností pro případné řešení bytové situace ve formě komunitního či asistovaného bydlení?

    2. silné sociální a emocionální vazby

      Tohle se v celém textu opakuje, je to asi logické a předpokládáme to, ale bylo by dobré to podpořit nějakou studií či odbornou literaturou.

    3. jednočlenným uspořádáním domácnosti a ženským pohlavím

      možná spíše napsat, že významně více ohrožuje samostatně bydlící seniorky a spojit s následující větou. Dodala bych také, že se jich situace častěji týká z důvodu vyššího věku dožití.

    4. Nejvíce jsou jím ohroženy

      to nadměrné zatížení je poměr domácností, ale zatížení výdaji na bydlení ukazuje poměr příjmů k výdajům. Přijde mi trochu, že to zde v těchto dvou odstavcích není zcela jasné. Zároveň mám trochu pocit, že už jsem něco takového četla výše...

    5. rozdělit výdaje na vytápění, energie, služby, údržbu nebo nájem mezi více členů domácnosti

      to mi také přijde, že už bylo několikrát výše napsáno.

    6. Vyšší

      K textu - opakuje se to, co bylo výše - asi se odkázat a už neopakovat. Ke grafu - Chybí nadpis grafu - to platí i výše. A barvy mi přijdou, že jsou jiné než máme ve zbytku. A chybí legenda

    7. Šetření SILC

      velké Š - napsala bych jen ...Z dostupných dat vyplývá a do závorky (asi na konec věty) dala citaci EU-SILC těch individuálních dat

    8. priority řadí dostupnější a bezbariérové bydlení pro seniory

      Tohle je podle mě důležité pro koncepci bydlení -- je potřeba to tedy se strategií mpsv provázat

    9. Je spojeno s dlouhodobými sousedskými vztahy, rodinnou historií, vzpomínkami a pocitem bezpečí. Přestěhování proto může znamenat nejen změnu bytových podmínek, ale také oslabení sociálních vazeb a ztrátu známého prostřed

      Trochu mi přijde, že se toto stále opakuje

    10. K relativně vyššímu prostorovému standardu seniorských domácností přispívá také jejich častější bydlení v rodinných domech, které zpravidla disponují větší podlahovou plochou a vyšším počtem obytných místností.

      To myslím, že už bylo vícekrát řečeno výše, Zde bych už větu škrtla

    11. Pro seniory je typické častější

      máme nějaký zdroj nebo potvrzení, že je to pro ně typické? Z dat to nevidíme, tak třeba z nějaké odborné literatury?

    12. ženám

      Možná bychom mohli ještě dodat, že v důsledku delší doby dožití žen, jsou hlavně ohroženy chudobou samostatně žijící seniorky.

    1. případně se počet bytů v projektu od zahájení změní

      na stavebním řádu říkali, že toto je právě poměrně běžné, že dochází ke změně stavby před dokončení a počet bytů u kolaudace je jiný než u zahájení - pravděpodobně zejména ve spojení s kupujícími. Proto i v novém stavebním zákoně není taková podrobnost dokumentace ke schválení (tzn. již se nemusí žádat o změnu stavby kvůli změně počtu bytů v projektu). To jen pro zajímavost....

    2. 998 až 2010

      Ke grafu -- v tootlipu bych dala buď jen tisíce tzn. např. 16 tis. nebo by tam měl být oddělovač tisíců (mezera), přehlednější by byla ale první varianta s jedním desetinným místem.

    1. I když průměrná hodnota indikátoru rostla v posledních letech relativně málo, lze krátkodobý trend označit za zhoršování situace.

      opravdu - nemělo by to tedy být stabilní?

    2. Česko však stále nepatří mezi třetinu zemí s nejnižším subjektivním zatížením a mezinárodní srovnání proto označujeme za neutrální.

      mělo by být lepší ne neutrální

    3. odpovídajícího složení dané domácnosti

      Přemýšlím, jestli sem nedat vysvětlení, co to znamená. Třeba ve formě nějakého odkazu - jako to ičko s popupem, co používám u mladých nebo odkazem na příslušnou část metodiky

    4. V průměru je tak Česko srovnatelné v zatížení výdaji na bydlení v posledních letech nejvíce například s Nizozemskem nebo Finskem

      Tuto větu by bylo dobré zjednodušit, je špatně čitelná. Např. V průměru je tak Česko srovnatelné v zatížení výdaji na bydlení např. s Nizozemskem nebo Finskem (k roku 2025).

    5. Podobně pak zatížení pětiny domácností s nejnižšími příjmy bylo před 20 lety vyšší o 181 % než pětiny domácností s nejvyššími příjmy, zatímco dnes je vyšší o 205 %.

      tahle věta se velmi těžko čte, bylo by dobré jí buď rozdělit nebo zjednodušit.

    6. V Česku se míra zatížení výdaji na bydlení dlouhodobě pohybuje kolem 23 %, nejvyšší bylo zatížení v roce 2013 (26 %), nejnižší v roce 2021 (21 %). Od roku 2021 do roku 2023 došlo k rychlému nárůstu o necelé 3 p.b., v letech 2024 a 2025 jsme však opět zaznamenali mírný pokles na 22 %. Situace se tak po rychlém zhoršování v posledních letech opět mírně zlepšuje. Z regionálního pohledu dávaly v roce 2025 v průměru větší část svých

      Chybí mezery mezi odstavci / odrážkami

    1. Ve dvou zemích tak hypotéku splácí dokonce více než polovina populace (Norsko 62 % celé populace a Nizozemsko 58 %).

      Dala bych pryč slova "tak" a "dokonce" - působí to, jako by to bylo více než v předchozí větě...

    2. Indikátor

      Bylo by možné, aby všechny tooltipy měly jedno desetinné místo? Např. U Olomouce je jen 7, což vypadá trochu divně. Zároveň je potřeba změnit na desetinnou čárku namísto tečky

  2. Oct 2025
    1. o

      U legendy by bylo dobré tedy taky předělat na velké začáteční písmeno, až to máme všude stejné: používám tyto kategorie: typ_bydl_mlada_dom <- typ_bydl_mlada_dom |> mutate( byt_upr = case_when( byt_upr == "vlastnické" ~ "Vlastnické", byt_upr == "nájemní" ~ "Nájemní", byt_upr == "družstevní" ~ "Družstevní", byt_upr == "bydleni u příbuzných,\nznámých apod." ~ "Bydleni u příbuzných,\nznámých apod.", TRUE ~ byt_upr # ostatní ponechá beze změny, pro jistotu ), byt_upr = factor(byt_upr, levels = c( "Vlastnické", "Nájemní", "Družstevní", "Bydleni u příbuzných,\nznámých apod." )) )

    2. Česk

      u těch grafů u sebe jsem tedy podle tvé poznámky odstranila ty % a napsala jsem to popisu té osy. Myslím, že by to mělo být tam nebo tam, ale ne v obojím. Jak to tedy sjednotíme?

    1. obyvatel

      Tato opatření musí být zároveň regionálně diferencovaná a přistupovat rozdílným způsobem k regionům s přehřátou poptávkou po bydlení a k těm, kde je obecně bydlení finančně dostupnější, ale strukturálně nedostatečně diverzifikované.

    2. Co se týká právě věku odchodu mladých od rodičů, tak ten v roce 2024 činil v Česku 25,8 roku, což je pod průměrem EU. Mladí lidí se zde tedy osamostatňují spíše dříve

      Tady je ta formulace trochu krkolomná. Co třeba: V Česku je zároveň průměrný věk odchodu od rodičů 25,8 let, což je hodnota mírně pod průměrem EU.

    3. Podíl jednočlenných domácností vzrostl podle dat SILC z 22,8 % v roce 2005 na 31,9 % v roce 2024

      problém je, že jednočlenná domácnost se nerovná jeden byt, v jednom bytě může být více jednočlenných domácností.

    4. a tedy na nedostatek bytů ve vybraných segmentech či regionech.

      nemusí se ale jednat o jejich reálný fyzický nedostatek, tzn. že není na trhu dostatek bytů jako takových, ale není dostatek těch dostupných.

    5. Pokud lidé nenajdou dostupné bydlení, domácnosti často vůbec nevzniknou – žijí „nedobrovolně“ v jedné domácnosti, v přelidněných domácnostech, ve spolubydlení, nevyhovujícím bydlení nebo fungují jako „neviditelné“ (latentní) domácnosti, které by vznikly, pokud by bylo dostupné bydlení.

      S tímhle si úplně nejsem jistá, jestli odpovídá metodice / definici domácnosti. Ta je odvozena od toho, kdo platí většinu nákladů. Neviditelné tedy určitě - např. nezaložení rodiny. Ale ve spolubydlení by např. mělo být více domácností, protože každý má své finance (pokud tedy členové nejsou ještě stále součástí domácností rodičů - tzn. platí za ně rodiče). To znamená, že domácnost vznikne v daném bytě, protože se dítě finančně osamostatní, i když se neodstěhuje...

    6. V této části se proto zaměříme na některé z nejčastěji používaných indikátorů kvantitativního nedostatku, přičemž zároveň upozorníme na jejich limity a možná zkreslení.

      Přemýšlím jestli v této části či někde jinde viditelně vyzdvihnout také to, že je nicméně nezbytným základem být funkční a aktuální evidenci bytů, bez ní není možné ani tyto jednoduché indikátory kvalitně vypočítal...

    1. Podíl výdajů na bydlení na spotřebě

      A budeme to tu tedy nechávat? Já myslím, že jsou dvě možnosti: 1) necháme, dáme odkaz na Evropu v datech a poukážeme na problematiku tohoto indikátoru (máme tam také tu část srovnání s jinými metodikami apod.) nebo to prostě úplně smažeme a můžeme alespoň do metodiky napsat, že tento údaj dále nesledujeme a to z toho a toho důvodu