38 Matching Annotations
  1. Nov 2024
    1. Regionální analýza čerpání PORV 2014–2018

      Chybí mi tu (ve shrnutí) nebo na konci, jaký význam mají výsledky, např. pro současnost nebo budoucnost.

      Nevím, jestli by to mělo být také ambicí reportu, ale i vysvětlení příčin rozdílů v čerpání prostředků mezi regiony a návrhy cílených řešení.

      Jsou tam překlepy a chyby, ještě by to někdo, kdo může editovat, měl projít a rovnou to opravit.

    2. vzhledem k základnímu cíli podprogramu (tj. Rozvoj a stabilizace venkovských obcí) jsme očekávali územní koncentraci do periferních, příp. stabilizovaných území již na úrovni podílu čerpajících obcí.

      Tohle je ale úplně v rozporu s předchozím. Když se dívám do mapy, na kterou uvede odkaz na začátku studie a která zobrazuje ORP právě dle typu- periferní, stabilizované, rozvojové (btw. to názvosloví je na hlavu, rozvojové = rozvinuté), pak HPR kraje jsou téměř celé vybarvené barvou zobrazující rozvojové urbanizované území.

      Viz mapa ZDE

    3. Podíl obcí do 3 000 v ORP tedy souvisí s mírou koncentrace prostředků do daného ORP. Nicméně lze nalézt ORP s malým podílem obcí do 3 000, kde došlo k nadprůměrné koncentraci vuči průměru ČR a zároveň ORP s podobným podílem těchto obcí s podprůměrnou koncentrací.

      No nevím. Já tam teda vidím hlavně to, že existuje velké množství obcí s podobným podílem obyvatel žijících v obcích do 3K s výraznou variabilitou lokalizačního koeficientu. Čili tam ten vztah moc nevidím.

    4. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z klíčových nástrojů národní explicitní regionální politiky, tak je oprávněné očekávat, že koncentrace do vymezených regionů bude podstatně vyšší.

      Za mě zase dost subjektivní tvrzení. Úplně z toho bije do očí, že chcete PORV kritizovat. Ta čísla nevyšli úplně špatně, ale vy k tomu dáváte úplně negativní statement.

    5. Týká se to především okolí Prahy a Brna. Další ORP s podprůměrnou intenzitou čerpání pozorujeme v Jižních Čechách a v Plzeňském kraji.

      Tak to je asi v pohodě, ne? Tam je nejméně HPR, ne?

    6. Napříč ČR se tedy realizují ve stejném poměru projekty s obdobným účelem nezávisle na tom, zda obec spadá do HPR či ne.

      Asi jo, na druhou stranu kdyby celkový počet projektů byl otočený ve prospěch HPR, tak je poměr stejný a mohl bys to interpretovat stejně. Ovšem ve skutečnosti by se jednalo o rozdílné situace.

    7. čtvrtinu

      Ten graf působí zmateně a nepřehledně. Udělal bych odstíny modré čerpající (HPR a ostatní), nečerpající pak oranžovou a červenou. Takto to působí protikladně - modrá čerpající (a ještě najít která) a červená také čerpající, nejsou u sebe a tyto barvy se dávají do kontrastu.

    8. To lze vysvětlit rozdílnou sídelní strukturkou, protože na území HPR se nachází menší podíl oprávněných žadatelů

      To by ale nemělo hrát takovou roli, když se jedná o průměr.

    9. Karlovarský a Ústecký kraje vykazují lehce nadprůměrné hodnoty, Moravskoslezský kraj vykazuje podprůměrné hodnoty.

      Vysvětlujete si to nějak? V předchozím grafu se říká, že naopak Moravskoslezský kraj má vysoké % čerpajících obcí (jako Zlínský, Olomoucký a Jihočeský) a Karlovarský a Ústecký naopak malé, ale tady je to naopak (přitom u těch tří Zl., Ol. a JH to platí- vysoké % čerpajících obcí = vysoká dotace na obyvatele).

    10. lze předpokládat, že potřeby obcí ve znevýhodněných krajích se mohou lišit od ostatních, což by se mělo odrážet i ve struktuře projektů dle dotačních titulů.

      To podle mě nelze předpokládat, když DT Podpora zapojení generací a Podpora obnovy místních komunikací tvoří 67 % všech projektů u HPR a 71 % u ostatních krajů, což dost podobné a oba DT jsou dominantní pro obě skupiny.

    11. Podpora vítězů soutěže Vesnice roku

      To je dost marginální. Pořád platí, že nejvyužívanějšími DT v HPR i ostatních krajích je Podpora zapojení generací a Podpora obnovy komunikací.

    12. ovšem u dvou ostatních krajů (Ústeckého a Karlovarského kraje) se jedná o necelou polovinu těchto.

      Vůbec nevím, co tahle věta říká. Necelou polovinu čeho? Co je těchto?

    13. PORV

      Mě se ty dva následující grafy moc nelíbí. Chápu, co chcete ukázat, ale podle mě tento typ není vhodný, máš tu sloupce, kdy jeden menší má hodnotu 90 % a vedlejší větší 81 %.

      Není to přehledné a ztrácí se tam ta informace. Dal bych na osu y procenta, ať z těch sloupců jasně vidím, jak ty kraje na tom jsou z hlediska podílu lidí žijících v obcích a přidal bych druhou vertikální osu a pomocí spojnicové přímky zobrazil počet obyvatel.

      U toho prvního grafu bude dobře vidět, že ta struktura obcí je podobná, ale liší se počet obyvatel, u toho druhého pak bude mnohem lépe pak vidět, že jsou rozdíly v podílu obyvatel žijících v obcích do/nad 3K.

    14. ve strukturálně znevýhodněných krajích se nachází méně obcí do 3 000 obyvate než ve zbytku republiky.

      Tohle bych zatím (došel jsem zatím sem) považoval za úplně klíčovou informaci a mělo by to být víc zmíněno a zdůrazněno na začátku. Že sice obce v HPR dostávají více z PORV, ale zřejmě jen proto, že jich je tam podstatně méně, než v ostatních částech ČR a tedy PORV vlastně zvýhodňuje podmínkou o žadateli do 3000 obyvatel všechny ostatní kraje, než ty uváděné jako HPR.

      Tahle mapa modrá vlastně téměř kopíruje předchozí mapu červenou.

    15. Navíc není zřejmé, proč měla být v roce 2014 zohledněna míra nezaměstnanosti, pokud podporované projekty neměly za cíl zvýšit zaměstnanost na území obce.

      Stejně tak tohle, pokud to neví MMR, tak kdo jiný by měl?

    16. jakým způsobem byly tyto kritéria bonifikovány a jakou měly váhu při posuzování žádostí.

      Tohle bych viděl jak problém, pokud dokument vydá MMR a píše v něm, že neví, jak to bonifikoval, tak ze sebe dělá minimálně blbce.

    17. Číslo dotačního titulu

      Osobně bych to řadil stejně, jako je předchozí tabulka, ať ta návaznost je stejná, znovu se musím orientovat, který program je který. Tím, že to zmiňujete i v textu, který je největší, tak jsem ho rovnou hledal v půlce tabulky.

    18. jedním z hlavních nástrojů pro realizaci explicitní regionální politiky

      Je to tak i v zákoně? Nebo ve výzvě PORV? Nebo někde? Dal bych to aspoň do poznámky pod čarou.

    19. Nicméně ve třetině ORP dochází buď k nadprůměrné koncentraci prostředků do nevymezených regionů, nebo k podprůměrné koncentraci v HPR (17 z 57 ORP vymezené jako HPR, tedy přibližně třetina).

      Tahle věta je dost zmatená a mám problém se orientovat v tom, co mi tím chce autor říct.

    20. Z pohledu HPR tedy není PORV silným nástrojem explicitní regionální politiky.  Obce na území HPR častěji obdržely podporu na alespoň jeden projekt (53 % oproti 38 % obcím v ostatních regionech) a intenzita čerpání (tj. dotace per capita) je v těchto regionech přibližně o 30 p.b. vyšší (rozdíl 180 Kč per capita, tj. 755 Kč oproti 599 Kč na obyvatele).

      Mě tyhle dvě tvrzení nejdou úplně dohromady. Jedno říká, že PORV není silným nástrojem, ale v další větě se píše, že vlastně HPR jsou na tom lépe z pohledu dotace na projekt i intenzity čerpání.